Cesty Světem » CESTOPISY

Z portfolia přednášek vám rád nabízím tyto :

PODYJÍ, MŮJ RODNÝ KRAJ

Dnes vás ve svém putování vezmu malebným, znojemským Podyjím. Půjdu podél řeky – spíše necestou, než cestou. Neboť tam, kde dříve cesta byla, je v důsledku přehrad a zboření všech mlýnů už jen voda, nebo divočina. Můj původní cíl byl dojít ze Znojma až do Vranova. Bohužel neměl jsem však v důsledku práce tolik volného času a z plánovaného týdne zbyly jen tři dny.

Kde to půjde, nebo kde to stojí za to, se vydám i cestou turistickou, neboť výhledy jsou pokladem Podyjí a chtěl bych vám je ukázat. Tento část naší země je opravdovou perlou a brzy zjistíte, že nemusíte přes půl světa, když toužíte zažívat dobrodružství a krásu. I zde se můžete napít z čisté řeky, kochat se nádhernými výhledy a zažít téměř ticho bez lidí, jen s přítomností bytostí fauny a flóry Národního parku. Ve svém povídání vás také seznámím s historií legendárních Devíti mlýnů a jejich posledních obyvatel. Opravdovou delikatesou bude i krátký filmový dokument z bývalé nejkrásnější říční plovárny na řece Dyji, která zanikla v důsledku postavení znojemské přehrady.

VĚNOVÁNO VŠEM, KTEŘÍ NĚKDY PŘIŠLI O SVŮJ DRAHÝ DOMOV.

„EXPEDICE SIBIŘ – 2019“

Z civilizace na 35 let starých vojenských Uazech /terénní auto/ k hranici Východních Sajan. Poté týden pěšky 80 km naprostou divočinou k přírodnímu zázraku – 328m vysokému vodopádu Kinzelyuk v Národním parku Tofalaria.

Návrat opět po svých 45 km neprostupnou Tajgou. Hlubokými lesy se staletými cedry a bažinami. To vše s 30kg batohem na zádech. Zpátky k lidem 200km divokou řekou Kizir v loďce s místními rybáři. Celkem dva týdny bez jakéhokoliv styku s okolním světem, pouze ve spojení s nádhernou a divokou přírodou Sibiře a za občasné návštěvy jejího vládce – medvěda. A to za stálé přítomnosti miliardy komárů a mušek. Poutavé vyprávění o první rusko-české expedici vedoucí tam, kam nevedou žádné cesty a člověk se odváží jen výjimečně. Byli jsme prvními Čechy, kteří dorazili do těchto divokých končin panenské přírody Sibiře. Bylo to nesmírně náročné, ale ještě vesmírněji krásné.

UGANDA „CESTA NEJEN ZA GORILAMI“

Společně s přítelem Jaroslavem Duškem a dalšími přáteli jsme navštívili nejkrásnější Národní parky Ugandy. Zatancovali si s malými Pygmeji na hranici se Rwandou. Užili si kempování v naprosté divočině mezi slony, nosorožci, lvy, hrochy a dalšími zvířaty. Nakonec jsme byli přijati i posvátnými horskými Gorilami, volně žijícími v divoké přírodě Národního parku Bwindi. Osobní setkání s těmito bytostmi v jejich přirozeném prostředí je naprosto unikátní zážitek. Nejenže gorily mají nesmírnou sílu a mávnutím ruky by z vás udělaly mastný flek, ale to že můžete být uprostřed celé rodiny, pouze pár metrů od nich, je vzrušující a nezapomenutelný zážitek do konce života. Na mě osobně si dokonce mládě i sáhlo!!! Ten klid a pokoj uprostřed gorilí rodiny, ta krása a štěstí být s nimi a radovat se, že jsou zde s námi a v bezpečí, to je opravdu nejvíc.

RUSKÝ KAVKAZ „ZA TAJEMNÝMI DOLMENY“

Výprava otce a syna na Západní Kavkaz v Rusku. Návštěva posvátných a prastarých míst s tajemnými DOLMENY. Odkud se vzaly kamenné mnohatunové kamenné stavby starší než egyptské pyramidy? Kdo a za jakým účelem je postavil před 5-10tisíci lety? Lze naslouchat kamenným stavbám a jejím stěnám? Proč právě Rusko, země plná rozporů, rozdílných pohledů a ještě rozličnějších názorů, lišících se zrovna podle toho, jaká je doba? Obraz o tom, jak vypadá největší země světa a kdo v ní opravdu žije. Co nás spíše spojuje, než rozděluje.

TURECKO – RÁJ CESTOVATELŮ

Turecko je skvělá země s nepřebernou nabídkou a úžasnou historií i současností. Poznal jsem další skvělou zemi a utvrdil se v už dávno potvrzeném. Na světě není zlých či nebezpečných národů a zemí. Jsou to vždy jen lidé, kteří žijí buď správně, nebo nesprávně. Buď boří, nebo tvoří. Žijí, nebo přežívají. V každém případě jsou Turci jedni z nejpohostinnějších, které znám. Kromě báječných lidí jsme poznali na vlastní kůži i zázraky tamní přírody. Spali jsme na úpatí sopky, prolezli tisíciletá skalní města, unikali psovlkům a naučili se vařit hroznový sirup Pekméz, který je teď lahůdkou mého vinného sklepa.

21dní OMÁNEM S DĚTMI

Cestovatelé se rekrutují většinou z dospělých, neboť cestování s dětmi je považováno spíše za rodinnou dovolenou, či prázdninový výlet. To, že se cestování s dětmi po krásném sultanátu Omán s úplně odlišnou kulturou může změnit v jeden velký balík výjimečných zážitků pro všechny je však pravdou. Součástí přednášky budou i originální videa, na kterých se podílela dcera Julinka 11let a syn Kubík 9let. V Ománu jsme zažili setkání s mořskými Karetami, které na plážích snášely do svých hnízd svá vejce. Nakonec se jedno ráno mladé želvičky vylíhly i přímo před naším bivakem. Navštívili jsme nádherná skalní wádí, což jsou řeky a jeskyně se sladkou, průzračnou vodou. Byli jsme přijati Beduíny v poušti. Obešli jsme krásný pěší trek v kaňonu – Jabal Shams. Po cestě nás zastihla i písečná bouře, takže jsme zakempovali ve zřícenině domu. Téměř celé tři týdny byl naším domovem jen stan a nádherný výhled na prázdných pláží u moře.

V ZEMI SANDOKANA – MALAJSIE

Zavedu vás společně se svojí rodinou do vysněné země našeho dětství. Znali jsme ji pouze z televize, z dobrodružství Malajského tygra Sandokana. Nejkrásnější spaní ve stromových domech 15m nad zemí v korunách džungle Cameron Highlands. Adrenalinová cesta končícím obdobím monzunu po moři na rajský ostrov Tengool Island, který je ráj pro šnorchlování. Šílený paradox Budhistického chrámu Cheen Swee. Canopy walk – cesta korunami stromů 30m nad zemí ve 130 milionu let starém Národním Parku Taman Negara. Nezapomenutelná návštěva domorodců Orange Asli, kde jsme stříleli do terče z foukaček, rozdělávali tradičním způsobem oheň a naslouchali s úctou a respektem jejich příběhům, způsobu života a zvykům.

PESTROBAREVNÝ VIETNAM

Jaké to je, když rodinka vyrazí do tak pestré země jakou je Vietnam? Držte si klobouky, protože je to opravdový „mazec“. Přesun od jihu k severu a zpět, návštěva známých, ale i zapadlých míst. Tři na jedné motorce až do hor. Půl dne lůžkovým, patrovým autobusem s mrazivou klimatizací. Koupele v horkých pramenech uprostřed vesnice. Návštěva tradiční rodiny, trhů horských kmenů a čajových plantáží. Prostě země miliónů překvapení a motorek vás vítá.

THAJSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ

Můj pravdivý příběh o tom, jak jsem se dostal do Thajského vězení jako návštěvník, který přijel za doživotně odsouzeným krajanem. Nakonec jsem se však stal sám vězněm a dosud jako první Čech se nakonec vrátil šťastný do vlasti. V nejtěžším thajském vězení Bang Kwang jsem navštívil tehdy na doživotí odsouzeného pašeráka drog, což byla neuvěřitelná zkušenost. Nicméně po mém putování do Malajsie jsem podcenil pravidla a zákony a nakonec byl souzen a odsouzen na pobyt ve vězení do doby deportace a vyhoštění. Jaké to je sedět v cele se stovkou odsouzených a nevědět co bude? Jak vypadá prostředí Thajského kriminálu? Jaké jsou příběhy vězněných cizinců? Thajsko nejsou jen krásné ostrovy, pláže a hotely. Ale také realita, kterou si vůbec neumíte představit. Z této výpravy nemám moc fotek a žádná videa, nicméně čtení deníku a jeho pasáží + korespondence z vězení stojí za to!

ČESKÝ BANÁT – RUMUNSKO

Čtyři kamarádi dostali nápad zajet si do Rumunského Banátu na tradiční české posvícení. Kromě něj však projeli na kolech všechny „české“ vesnice. Natočili dojemné rozhovory s místními obyvateli ve staročeštině a poznali kraj, který osídlili naši krajané před více jak 150ti lety. Naprosto skvostným zážitkem bylo i pozvání na tradiční svatbu, spojenou s obřadem „dávání požehnání rodičů“. Za odměnu jsme pro místní vypálili ohňostroj, který dospělí i děti viděli poprvé v životě. Tato přednáška byla ohodnocena porotou jako vítěz festivalu Cesty v Prosiměřicích 2004, kde mi hlavní cenu předával legendární cestovatel a předseda poroty pan Miroslav Zikmund.

ARMÉNIE – GRUZIE

Prastaré kláštery, které jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Ty jsou v Arménii navštěvovány všeobecně. Naše výprava však vystoupila na nejvyšší vrchol Arménie Aragat 4090 m.n.m.a vydala se i na gruzínský Kazbek 5201 m.n.m. Putovali jsme přes posvátné a krásné hory Svanety. Pro mne osobně však byly nejsilnější zážitky dva. Jeden prastarý, sahající až několik desítek tisíc let zpět – kamenný kruh Karahunj /arménské Stonehedge/. Zde jsem strávil nezapomenutelnou noc přímo v kruhu u oltáře. Další byla pak návštěva „družební gruzínské rodiny“, která u nás pobývala před 40ti lety, kdy jsem ještě býval chlapcem a návštěvy ze Sovětského svazu bývaly jaksi běžné. Pohovořit si s lidmi a zavzpomínat na stará přátelství našich rodičů bylo skvělé.

Časové rozpětí cca 90min + prostor pro dotazy. Cestovatelskou přednášku prokládáme promítáním fotek a sestříhaných filmů a klipů + úryvky s deníků, písně a básně. Příjemné zpestření jsou v některých blocích i soutěže pro diváky. Poutavou formou povídáme hlavně o zajímavostech a osobních zážitcích, protože ty přesně vystihují každého cestovatele, jeho priority, pohled na věc a naladění se v cizí krajině.